Jak to tak v životě bývá, časy se mění a my s nimi. A s námi zase naše projekty. Moje zkušenost je taková, že nemá cenu na nějaké stejnakosti lpět. Když lpím, trpím. Učím se pouštět. A nakonec, změna je přirozená součást života (alespoň tedy mého určitě).
SkoTančení existuje oficiálně od února 2017. Začalo to skládáním dětských písniček, o které začal být zájem. Ne náhodou jsem už dlouhé roky měla v hlavě nápad: Dělat vystoupení pro děti. Ale jak, aby je to bavilo? Co z toho budou mít, když já si budu něco zpívat a oni budou muset jen poslouchat? A dívat se. Bude je to bavit? A v čem by to pro ně mohlo být přínosné? Vždyť paní učitelka s nimi zpívá každý den. A k tomu si přičtěte další miliony obav, jak to (nejen) na začátku každého projektu zákonitě bývá.
A tak jsem vyšla z dětské přirozenosti – jejich spontaneita, aktivita, potřeba pohybu a střídání aktivit u malých dětí. Proto jsem projekt vystavěla na aktivním zapojení dětí – zejména pohybovém. Výsledkem byly krásné roky plné energie, divokosti a radosti. Ale té bohužel nemám dosti, alespoň ne do nekonečna.
Energii aktivních umělců přirovnávám k žárovce – svítí, září, energie proudí, je to super jízda, nádhera, svítíme na cestu ostatním a všichni mají radost! Ale vlákna se mohou unavit, dokonce utavit. Žárovka má omezenou životnost. Při přepjetí exploduje. Je křehká. Možná to znáte… Je jedno, z jakého oboru…
V prvních letech jsem se horko těžko snažila, abych se vůbec do nějaké školky dostala. A je to úplně pochopitelné. Nabídek divadélek a programů měla každá MŠ týdně spousty. A nic o mně nevěděly. V prvním roce jsem tak měla něco přes 20 akcí ročně. Mým přáním bylo počet zdvojnásobit. Díky Vašim doporučením a mému nasazení se v následujícím roce počet akcí ale znásobil 4x na více než 90 představení. No a potom už nebylo výjimkou ani 130 uskutečněných akcí za rok.
Dodnes nechápu, jak jsem tím zvládla projít, aniž by projekt SkoTančení padl. Zuby nehty jsem se držela své práce, která pro mě byla vším (téměř). Vnímala jsem jako obrovské bezpráví to, že mi bylo na dlouhou dobu, opakově a nečekaně zakazováno pracovat.
Zákaz zpěvu pro mě byl naprostou šíleností – nejbolestivější zásah do práv a svobody. Au. Vrcholem pro mě byla diskriminace a nezákonné vyžadování očkování a jeho kontrolování. Kolik akcí mi bylo zrušeno, nepočítám. Očkování je v pořádku, pokud je to svobodné rozhodnutí. Pokud na něj půjdu pod nátlakem, ze strachu, že nás neuživím, je to velký zásah do svobody.
Kolik lidí v minulosti muselo pro svobodu zemřít? Byla jejich oběť marná?
Co ale vnímám jako pozitivní je balancování přehodnocování vlastních hodnot. To je v každé krizi nutnost. Co je pro mě víc… Můj úspěšně vybudovaný, tvrdě vydřený, milovaný projekt, který živí mě a mého syna? Nebo svoboda? Hádejte třikrát.
A tak jsem to táhla dál. Svůj sen, dělat dál to, co mě baví a co mi jde nejlíp a tím se také živit. Nechtěla jsem to vzdát! Ale…
Stejně jako dost možná spousta jiných podnikavců jsem narazila na:
Neudržitelnost projektu – energetická, časová, finanční, fyzická, psychická, ZDRAVOTNÍ.
Je to jako lavina. Přičemž energie a čas je na začátku, jako takové nenápadné varování. Když už je člověk ale sesypaný a opravdu často nemocný, nemoci čímdál důraznější… Je čas na změnu! Ano, vesmíre, chápu! Stačí, děkuji! Ano, mohla bych pokračovat stejně neudržitelně, ale nefungovalo by to a asi tuším, jak by to dopadlo.
Co vlastně bylo nejtěžší?
Nežádoucím vedlejším efektem bylo např. snížení mé spolehlivosti vlivem přepracování 🙁 Omlouvám se těm, koho to se mnou potkalo….
A už se dostávám k tomu pozitivnímu.
Dlouhou dobu jsem přemýšlela, co a jak dál. Bylo ve hře i úplně skončit. Dělat něco úplně jiného. Další možností je transformace projektu. A tím teď procházím. Chci být totiž být…
se vším, co to přináší. A tak jsem šla opravu do hloubky a sepsala jsem si HODNOTY projektu. A nové KOTVY 🙂 Mám z toho opravdu velikou radost. Věřím, že když půjdu s proudem vnitřních změn, budu autentická, budou moje vystoupení ještě lepší. Velkou osobní lekcí pro mě je: důvěra v život, v přirozené změny a v tomto náročném procesu DŮVĚŘOVAT SAMA SOBĚ.
Ano, změna názvu je nutná. Název SkoTančení už nevyjadřuje, kdo jsem. Ani hlavní charakter, hodnoty a „kotvy“ projektu. Takže ano, vystoupení pro děti pokračují dál, půjdou trochu jiným směrem, zároveň více do hloubky. Uznávám, že pracovní název „Vystoupení pro děti“, není tak originální. Ale uvidíme, co se z něj vyklube. Pojďme mrknout na výsledek transformace:
KOTVY + CHARAKTER:
HLAVNÍ HODNOTY MÝCH VYSTOUPENÍ JSOU:
Nastavuji projekt nově = udržitelně. Budu více chránit svůj čas, energii a tím i své zdraví >>> tím i svou spolehlivost a tím i Vás, moje milované zákazníky, pro které chci zůstat spolehlivá. Chci opět dokázat zaručit Vaši maximální spokojenost, radost dětí a hladký průběh akcí. Toho jsem v posledních měsících nebyla z výše zmíněných důvodů schopna na 100% a i proto tyto VELKÉ změny.
Hlavní změny:
Protože nápor na mou telefonní linku je obrovský a moje časové možnosti omezené, přecházím na efektivnější formu online formuláře. Nadále pro Vás budu na mailu.
Aktuální informace k vystoupením pro děti:
Jsem obrovsky vděčná za Váš zájem o moje vystoupení pro děti.
Děkuji za Vaši důvěru v minulosti, Váš aktuální obrovský zájem, Vaše reference i za nekonečnou trpělivost se mnou v tomto náročném životním období. Pevně věřím, že všechny změny společně ustojíme a po tomto náročném temném období jako „v kukle“ výsledkem bude ještě krásnější a přínosnější spolupráce.