Technika nebo přirozenost?

Aneb zpívat s lehkostí

Ráda používám heslo: Technikou k lehkosti.

Myslím si, že cílem každého zpěváka je přirozený projev, který je podepřen technikou. Ten pocit, kdy nám to skvěle zní a stejně dobře se u toho cítíme. Právě kombinace těchto dvou věcí, techniky a přirozenosti, které se mohou zdát protikladné, je předmětem tohoto článku. Níže si ji více rozebereme.

Někdy to jde lehce, jindy vůbec

A to je přesně ten důvod, proč není dobré spoléhat na to, že to nějak (samo) půjde. V minulém článku jsem psala o tom, že stav našeho hlasu není otázkou náhody. Je potřeba mít v technice oporu. A když se zrovna nedaří, je dobré vědět, o co se můžu opřít. Na co se zaměřit. Jak si pomoct.

A když máme těch pár dní v roce, kdy to jde samo od sebe, tak můžeme technikou ještě více podpořit přesvědčivost projevu. Ten pocit, kdy to jde samo, ale osobně často zažívám, když už zpívám déle a jsem dobře rozezpívaná. Taky mi moc pomáhá zvědomovat si „ten pocit z dětství“. Váže se k tomu jedna moje konkrétní vzpomínka a je to moje „kotva“. O kotvách zase jindy.

Když jsme technikou svázaní

Tzv. „přetechnizovanost“ může nastat, pokud se technikou zabýváme příliš, na úkor prožitku a autenticity. Zde se ztrácí přirozenost. Určitě znáte přesně ty technicky dokonalé výkony, které ale byly naprosto studené. Nebo když z vystoupení cítíte, že si zpěvák často perfektní tóny jaksi hlídá. Nepustí je. Neuvolní se. Jaká škoda, že?

Zdravá kombinace napětí a uvolnění

Ještě v horším případě může nastat stav, kdy se sice snažíme a všechny technické poučky svědomitě dodržujeme a ono to nefunguje. Nezní nám to, necítíme se v tom dobře. Proč? Možná, že jsme se nechali technikou příliš svázat. Kde je příliš napětí, tam to nemůže znít. A zpěv vyžaduje správnou kombinaci zdravého napětí – výdej energie a potřebného uvolnění – aby nám tento náročný výdej energie nebyl nepříjemný, nevznikl tlak a abychom mohli tón pustit.

Možná Vás napadne, zda může nastat i přílišné uvolnění? Určitě ano. Projeví se to pak na celkovém vyznění vystoupení. Může se zdát mdlé, bez energie. Nebo zaregistrujeme konkrétní věci, které nám v projevu chybí, např. dechová opora nebo správná artikulace. Potom zpěvákovi třeba nerozumíme nebo k nám vydaná energie zkrátka nedojde.

Technikou k lehkosti, uvolněním k pevnosti

Možná to zní paradoxně. Zmíněná kombinace napětí a uvolnění ale tvoří základ techniky. Je to přesně to, co hledáme, když zkoušíme, trénujeme. Nehledě na to, že každý den pracujeme s trochu jiným nástrojem, podle toho, jak se cítíme, kolik máme energie, atd.

A to je předmětem našeho snažení a také cvičení. Zdokonalujeme se technicky. Vždycky, když se ale pořádně do zpěvu uvolníme, zjistíme, že to je přesně ono! To o co jsme se tak dlouho snažili! Znáte ten pocit také? Nebo máte jinou „kotvu“, např. starý dobrý pocit z dětství?

Jaká je Vaše zkušenost nebo pohled na toto téma?

Podělte se o svůj názor v komentářích.

Chcete zasílat články na téma práce s hlasem pravidelně? Přihlaste se k odběru.

Tak nazpívanou a ať Vám to zní! 🙂

S láskou, Veronika