Ukončení SkoTančení

Nesmutněte, něco končí, něco nového začíná. A já jsem pořád nadšená.

Akorát, že SkoTančení, to už nejsem já. Byl to dlouhý, pozvolný a postupný proces rozhodování, uvědomování si a doslova transformace. Teď už se ale nebojím. Vím, že to tak mělo být.

Srdce naplněné vděčností

SkoTančení byl projekt, který fungoval na principu vzájemné energie, která proudila mezi dětmi a mnou. Bylo to neuvěřitelné. Byla jsem pod proudem neskutečné radosti a to ve mně navždy zanechalo otisk hluboké vděčnosti.

Navždy si budu pamatovat jiskřičky v očích, když děti zjistily, že nemusí jen sedět a být potichu, ale mohou si program naplno užít, hýbat se, dovádět a vyjadřovat se hlasově. Velmi si vážím i všech nadšených a pozitivních reakcí paní učitelek ze školek a škol i paní ředitelek, učitelů, ředitelů, ale i rodičů.

Proč to končí?

Byla to intenzivní jízda. Ohňostroj. Prskavka.

Za 5 let přes 500 akcí, které jsou v 99% úspěšně za námi. Moje tělo řeklo stop, dost! Ač se mi energie od dětí vracela ve velkém, nedalo se už ale nijak zapřít, že takové množství akcí je prostě na jednoho člověka moc. Jedná se vždy o velký výdej energie, výkon, časté cestování. Je to náročné fyzicky i psychicky.

Život SkoTančení prodloužil Kuba, můj pomocník a parťák na cestách. Ušetřil mě tahání a nakládání aparatury, stejně jako hodin za volantem. Na mnohých akcích mi, jako zkušený sportovec a instruktor, pomáhal s různorodými aktivitami pro děti. Kubo, díky!

Změna nebo konec?

SkoTančení vskutku prošlo proměnou. Pro mě ale ne zavčas a dostatečnou, aby byl projekt udržitelný. Ale teď už vím, že je to tak dobře. Že jeden projekt musí být ukončen, aby další mohl přijít. Dlouho mi trvalo si to přiznat a urovnat si to v sobě. Vnitřním propuštěním SkoTančení jsem si už prošla. Než ale vytroubím do světa novinku – která je charakterem úplně jiná, dá se říct opačná, cítím, že musím oficiálně ukončení SkoTančení zveřejnit a informovat o něm.

Malé ohlédnutí

SkoTančení existovalo od února roku 2017, kdy jsem založila své podnikání.

Začalo to psaním písniček pro děti. Důležitým impulsem pro mě tehdy byla paní učitelka z jedné školky, které projevila zájem o písničky. Vzniklo tak 1. CD s písničkami pro děti – Jarní besídka. A také podpora mého tehdejšího partnera T. S. , kterému patří můj velký dík.

Už dlouho předtím, jsem měla v hlavě nápad, zpívat dětem. Jak to ale udělat, aby to děti bavilo? Lámala jsem si hlavu. A proč by to mělo být přínosné? Vždyť paní učitelky s dětmi zpívají denně. Ale nakonec jsem sebrala odvahu a prostě to zkusila. Věděla jsem instinktivně, že děti je potřeba aktivně zapojit, jinak je program unudí. A tak jsem vyšla z jejich přirozenosti – a do při zpěvu písniček je roztancovala.

Následoval velký úspěch a boom! Viz. přehled počtu akcí, níže. Moc mě bavilo natáčení 2. CD – Skotančení : veselé písničky pro malé dětičky. A tvorba not a dalších materiálů pro paní učitelky.

Já a tanec???

Já nejsem žádná tanečnice. Nikdy jsem si na toto označení netroufala. Přesto se pohyb stal důležitým prvkem mých programů. Pro mě byla od začátku moc důležitá hudební složka. Písničky, texty, i hraní na hudební nástroje. Za tanec jsem byla tak trochu schovaná, myslím si. To teď sama sobě přiznávám.

Vývoj byl neuvěřitelný!!!

2017 – 24 vystoupení.

2018 – přes 90 akcí

2019 – přes 120 vystoupení

2020 – přes 120 vystoupení

2021 – přes 150 vystoupení

2022 – vyhoření

(počet akcí za rok 2022 nemám spočítán, DÝCHÁM, zpracovávám)

No když vidím ten vývoj, není se co divit tomu výsledku 😀

SkoTančení živilo mě a mého syna!

Během těch let jsme si prošli náročnou kombinací mého studia + SkoTančení, později práce na ZUŠ + SkoTančení, dále bolestným rozchodem, stěhováním mě a syna, synův začátek školní docházky a spoustu obrovských potíží. Do toho později ještě covid. Během covidu jsem ještě hodně lpěla na tom, že toto je moje práce a za tu budu navždy bojovat!

Zpětně mi přijde neuvěřitelné, že něco tak nádherného jako ježdění po školkách + akcích a dělání radosti dětem nás uživilo. Jenomže žena nemůže jet „na výkon“, na sílu, dlouhodobě. Není to udržitelné. Postupně mi klesala energie a zhoršoval se můj zdravotní stav. Vím, že mé tělo mi jasně dávalo najevo, že takto ne. Ještě teď jsem unavená! Až se mi chce brečet. A tak jsem teď na sebe už hodná.

Nedělám nic, co nechci dělat.

A už vůbec by nebylo fér, abych v tomto „rozkladu“ pracovala s dětmi. Nebylo by to upřímné. Nefungovalo by to. Co byste si řekly, děti, kdybych za vámi dál jezdila, jen proto, že už je to moje práce? Když mě samotnou to vyčerpalo tak, že už mě to netěší. Je to ale součást mojí cesty. Už se totiž otevřely nové dveře. A v nich se skrývá potenciál úplně jiné kvality.

Tímto oficiálně SkoTančení, s vděčností v srdci, ukončuji. A za vše dobré DĚKUJI, DĚKUJI, DĚKUJI!!! ♥

Už nejedu na výkon

Hledám nové způsoby, jak uživit sebe a svého syna. Nacházím je v lektorování a následování svého vlastního hlasu. V práci s hlasem objevuji léčivý přesah, který chci nabídnout všem generacím, samozřejmě i dětem. Už se Vás moc těším se svým novým, prožitkovým programem. Mým cílem je plynout svým životem, v souladu se svou ženskou energií a svými dary pomáhat ostatním, aby se cítily lépe, jako já 🙂